Jak polykám slzy

Chci křičet. Řvát. Nebo co z toho je víc? To je jedno. Klidně obojí. Chci brečet a mlátit kolem sebe vším a do všeho.  Ale to si nemůžu dovolit. Je totiž právě jedna z těch chvil. Vzácnejch chvil. Vlastně nejvzácnějších. To jsou ty, kdy naše malinká spí. Už jsou to měsíce, kdy se modlím ke všem vyšším … Pokračovat ve čtení Jak polykám slzy

O „tady a teď“

Už si ani nevzpomenu, kdy jsem naposledy přispěla nějakými řádky. Ne, že bych neměla, co říct. Právě, že je toho až moc. Věřím, že milion věcí, co se u nás dějí by stálo za sdílení. 9 měsíců "nočních směn", těžký atopický ekzém u jedné, podezření na vzácné onemocnění u druhé, k tomu život okolo .. … Pokračovat ve čtení O „tady a teď“